Jaro je období hojnosti, protože příroda nám po dlouhé zimě nabízí možnost doplnit cenné látky, které tělu mohou chybět. I když třeba na své zahradě nepěstujete zeleninu, máte jedinečnou možnost nasbírat na své zahrádce něco k jídlu (tedy pokud si nepěstujete „anglický trávník“).
Proč jíst divoké byliny? Často obsahují mnohem víc prospěšných látek než rostliny, které pracně pěstujeme. Pokud zahradu nemáte nebo na ní nepěstujete žádnou zeleninu, i tak máte možnost jarní bylinky natrhat. Nacházejí se doslova na každém kroku (pokud si tedy vyjdete alespoň občas do přírody) a mělo by být jednou ze základních dovedností umět divoké bylinky poznat i využít.
Léčivé rostliny jsou tím nejdostupnějším potravinovým doplňkem, rostou zdarma a jejich množství je dokladem toho, že hojnost je tu opravdu pro všechny. O to víc mě zaráží, jak mále tento zdroj prospěšných látek využíváme. Věnujte tedy teď alespoň trochu svého času následujícím třem bylinkám a zkuste si letos alespoň některou z nich nasbírat, zpracovat a také zkonzumovat.
Královnou všech bylinek, jejíž léčivé účinky byste na jaře měli určitě využít, je kopřiva. Sbírá se od března do května, tedy do chvíle, než začne kvést. V tu dobu má největší sílu, stejně jako spousta dalších bylinek. Využít můžete především list nebo nať, případně celou rostlinu včetně kořenů. Listy obsahují spoustu minerálních látek jako je železo, hořčík, draslík, nebo vápník. Dále jsou v ní obsaženy cenné kyseliny, sacharidy nebo třeba vitamín C či E. Mohla bych s výčtem příznivých látek pokračovat dál, ale pojďme se raději zaměřit na to, na co kopřivu využít.
Věděli jste, že kopřiva obsahuje jednou tolik železa než slavný špenát, který se jako zdroj železa často doporučuje? Tohle říká internet: špenát 4,1 mg/100 g, kopřiva 7,8 mg/100 g.
Její antivirové účinky poslouží v období chřipek. Je vynikající na pročištění krve, obzvlášť při kožních onemocněních. Možná už jste se setkali s jarní kopřivovou očistou, která je založena na tom, že nejenom kopřiva, ale další jarní bylinky jsou močopudné, podporují peristaltiku a rozpouštějí hleny v plicích. Velmi významná je při léčbě chudokrevnosti nebo při vypadávání vlasů.
Vyzásobte se kopřivou a nasušte ji. Rostliny sbírejte v čistém prostředí (ne u pole nebo veřejných komunikací) za suchého počasí a nezapomeňte si na sběr připravit rukavice a případně nůžky, kterými můžete nať odstřihávat. Kopřivové listy jsou náchylné k zapaření, a proto dejte pozor, abyste je při ukládání do sběrné nádoby (ideálně košík) příliš nepomačkali. Z tohoto důvodu je co nejrychleji zpracujte. Kopřivy můžete vyvěsit do teplého a suchého prostředí, které je dobře větrané, nebo nasušit v sušičce nastavené na max. 40 °C. Dobře nasušená kopřiva má zelenou barvu, neměla by vám zčernat.
KOPŘIVOVÝ MED I. - varianta ze sušených kopřiv
Prášek z kopřiv smíchejte s tekutým medem a uložte v dobře uzavíratelné sklenici. Takto připravený med lze mazat na chleba. (Pokud se vám prášek s medem nechce spojit, jak se to stalo mně, ačkoli jsem vše vážila, přidejte dostatečné množství medu.) Užívá se jedna polévková lžíce denně.
KOPŘIVOVÝ MED II. - varianta z kopřivové šťávy
Kopřivy omyjte a rozemelte v masovém mlýnku nebo rozmixujte tyčkovým mixérem. Obsah přeceďte přes plátýnko a všechnu šťávu z něj vymačkejte. Smíchejte ji s tekutým medem v poměru 60% šťávy a 40% medu. Nalijte do dobře uzavíratelné lahve a skladujte v lednici. Takto připravený med je velmi tekutý a můžete ho přidávat do své ranní citrónové vody (1-2 polévkové lžíce).
Kopřiva je zdravá nejen pro vás, ale i pro vaši zahradu. Obsahuje hodně dusíku, který budou potřebovat vaše pěstované rostliny. Kopřivovou jíchou můžete hnojit nejen plodovou zeleninu, ale i muškáty na oknech a v podstatě všechno, co potřebuje povzbudit k lepšímu růstu hnojivem.
Je to vlastně překvašený výluh z kopřiv, který sice silně zapáchá, ale také velmi dobře hnojí.
Je velmi pravděpodobné, že tento jednoletý poléhavý plevel nejspíš najdete i ve vaší zahradě. Dorůstá až do výšky 35 cm, má široce vejčité listy se špičkou a malé bílé květy. Sbírá se vrchní část nerozkvetlých rostlin, která je velmi křehká a chutná a můžete v ní objevit jemnou chuť kukuřice. Rostlinu můžete využít v podstatě celoročně, raší na jaře a za příznivých podmínek ještě několikrát do roka.
Nať s listy obsahuje velké množství vitamínů C a E, působí antioxidačně a zpomaluje proces stárnutí. Bylinka dále obsahuje slizy, tanin, hořčiny, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, kysličník draselný nebo kysličník křemičitý.
Má silné detoxikační účinky a schopnost pročistit lymfatický systém, podporuje správné fungování ledvin, má močopudné vlastnosti a pomáhá při bolestech svalů a kloubů. Pomáhá při respiračních onemocněních, rozpouští hlen a účinně léčí rýmu a kašel. Zevně formou obkladu z drcených lístků a natě léčí kožní problémy (mykózu, vřídky, atopický ekzém).
Ptačinec žabinec se dříve se pojídal místo zeleniny. I dnes ho můžete použít jako základní zeleninovou složku salátu.
Ptačinec využijte ve studené kuchyni, především do salátů, pomazánek nebo smoothie. V teplé kuchyni ho moc nevyužijete, ztratil by všechny své přednosti.
Tato bylinka se v minulosti hojně využívala jako kuchyňské koření k dochucování pokrmů. Kvete od dubna do července a sbírá se její kvetoucí nať (pozor na vytrhávání i s kořeny, ničí se tím popencový porost). Obsahuje třísloviny, silici, draselné soli, cholin, saponiny, hořčiny, organické kyseliny a sacharidy, v čerstvé se vyskytuje provitamín A a vitamín C.
V kuchyni využijete popenec čerstvý nasekaný najemno do pomazánek, k vejcím, do omelet nebo omáček, sušený k dochucování.
Kvetoucí nať se užívá na podporu trávení, při léčbě močových cest, tinktura z popence povzbuzuje trávení a činnost jater, působí při chorobách ledvin, močového měchýře a močových cest. Bylinu lze používat při onemocnění průdušek nebo zahlenění.
POPENCOVÝ SIRUP na zánět průdušek
Nabírejte popencovou nať (ideálně mezi 14 a 16 hodinou) a vložte do litru studené vody, přiveďte k varu a nechte 15 minut vyluhovat. Poté slijte a smíchejte se stejným množstvím medu. Opět vařte dokud nedosáhnete konzistence sirupu.
(recept z knihy J. Jonáš, J. Kuchař: Svět přírodních antibiotik)
I tuto bylinku si můžete nasušit na zimu a popíjet čaj. Užívá se 1 čajová lžička na 1 šálek, max. 3x denně.
Uvedené tři rostliny jsem nevybrala náhodou. Kromě toho, že jsou léčivé, jsou především velmi chutné a velkým benefitem je jejich použití v kuchyni, což se u každé divoké bylinky říct nedá. Určitě správně tušíte, že to není všechno, že existuje spousta dalších léčivek, které stojí za povšimnutí.
Abyste mohli během celého roku prozkoumávat další a další rostliny a žádná důležitá vám neunikla, sestavila jsem pro vás BYLINKOVÝ FERMAN, což je kalendář sběru léčivých rostlin, podle kterého snadno zjistíte, co se v daný měsíc sbírá. Budete tak vědět, na které bylinky se během sezóny zaměřit.
Jestli je kalendář přesně to, co potřebujete, najdete ho TADY>>.
Přeju vám hodně radosti při sběru i zpracování bylinek a pokud máte na zahrádce místo, hýčkejte si léčivé rostliny i tam!