Blíží se léto a s ním spojené víkendy na chalupě. Výlety, koupání, grilování a setkávání se s přáteli. Jak do všech těchto činností vetknout ještě údržbu zahrady nebo rovnou pěstování zeleniny? Dobrá zpráva je, že každá víkendová zahrada může být jedlá, když se zaměříte na ty správné rostliny nebo plodiny. A které to jsou? Jsou to ty, které si v růstu poradí i bez vás.
Každý může mít svůj důvod, proč překonat počáteční nejistotu a do pěstování se pustit. Já jsem s pěstováním začala s příchodem prvního dítěte, ale měla jsem i další motivaci, která za trochu námahy prostě stála:
I když třeba kupujete zeleninu někde na trzích, nikdy nebude čerstvější než ta, kterou si utrhnete na svém záhonu a rovnou ji sníte. Kdo neochutnal čerstvě utržené rajče vyhřáté od sluníčka, jeho sladkou a šťavnatou chuť, neví, co je život. 🙂
Nemusíte být hned ve všem „ekobioezo“, abyste chápali, že ta nejzdravější zelenina, kterou si můžete dát, je ta vaše vypěstovaná bez používání chemie. Existuje tolik přírodních způsobů, jak podpořit vitalitu rostlin, jak jim dodat živiny, které potřebují, že opravdu není potřeba ztrácet čas a peníze nákupem přípravků, které můžete nahradit přírodní cestou.
Kvalitní zelenina je pro mě současně také ta, která je pěstovaná s láskou. Ne, to není klišé. Všechno kolem nás je energie a co dáváte ven, to se vám vrací. Takže milujte svoji zahradu a své rostlinky!
Všechno se za peníze koupit nedá, slýchávala jsem jako malá. Jak jsem později zjistila, za peníze se dá koupit víc, než si někdy myslíme, nicméně spousta odrůd některých zelenin (a že jich je fakt hodně) se dá pořídit pouze tak, že si je vlastnoručně vypěstujete. Víte, že na celém světe je kolem 20000 odrůd rajčat? A jak to vypadá ve vašem supermarketu?
Mohla bych pokračovat dál v tom, proč pěstovat vlastní zeleninu, i když pouze u chalupy a na jednom jediném záhoně. I to má svůj smysl. Pokud vám nejde o megalomanské projekty, ale chcete zažívat obyčejnou radost z toho, že když přijedete na víkend, máte pokaždé možnost utrhnout něco čerstvého a dát na talíř, zaměřte se na plodiny, které od vás budou vyžadovat minimální péči.
K tomuto účelu jsem si rozdělila rostliny do dvou velkých skupin, a to na jednoletou nenáročnou zeleninu a vytrvalou zeleninu a byliny.
Je to naprosto ideální plodina pro ty, kteří se o rajčata nemohou nebo jednoduše nechtějí starat, ale rádi by na zahradě něco sezobli. Tato rajčata se pěstují nadivoko, takže se nechávají zcela samovolně rozrůstat, nic se nikde nevyštipuje ani nezastřihává a v průběhu léta pouze sklízíte sice malá, ale velmi chutná rajčátka. Dalším benefitem je fakt, že některé odrůdy těchto rajčat jsou minimálně částečně rezistentní proti plísním, takže sklizeň může trvat až do prvních mrazíků. Tato rajčátka jsou pro svoji velikost oblíbená u dětí, které je rády sklízejí rovnou do pusy.
Pod označením tykve si představte všechny odrůdy cuket, dýní a patisonů, a věřte, že je jich opravdu hodně. V létě určitě oceníte cuketu na grilu, na podzim můžete sklízet dýně všech možných oblíbených tvarů a velikostí, od malého hokkaida až po desetikilové muškátové dýně. Tykve jsou žravé, takže od vás budou vyžadovat dobře vyhnojený záhon a současně dostatečné množství vody, ale vaši počáteční péči vám oplatí bohatou úrodou, která většinou končí větou: „nechceš cuketu?“ nebo chozením s částmi obřích dýní po příbuzných.
Je to jedna z mých oblíbených zelenin, které ráda peču v troubě nebo dělám na grilu (teda já ne, gril obstarává manžel). S bylinkami a jogurtovým dipem je to skvělá pochoutka. Navíc je to také „dětská“ zelenina, což je asi nejpádnější důvod, proč ji pěstuju. Každý rok vysévám pár řádků kvůli dceři, která si ji velmi ráda chodí tahat ze záhonu. U mrkve je důležité, aby půda byla dostatečně kyprá a odlehčená a kořen se v průběhu růstu nedeformoval. Klíčí sice pomalu, ale pokud ji máte rádi, vyplatí se na ni počkat.
Pokud jste příznivci zero waste principu, zbylá mrkvová nať vám nabízí možnost uplatnit ho při výrobě naprosto vynikajícího pesta.
Další „dětská“ zelenina. S hráškem je největší potíž v tom, že se potřebuje pnout po opoře, kterou je potřeba zajistit, jinak je ale zcela nenáročný. Navíc obohacuje půdu o dusík, takže je to vynikající předplodina pro rostliny, které ho potřebují hodně. Kromě klasického hrášku můžete nasadit sladší kalibr, který se jí sakumprdum i s luskem, a to hrášek cukrový. Je opravdu velmi sladký a jemný, a když vám ho neočešou děti, můžete ho nasekat třeba do salátu nebo s ním dochutit jídla na asijský způsob.
V kuchyni se bez něj neobejdete a na zahradě ho můžete nasázet třeba mezi jahody, které ochrání před houbovými chorobami, nebo ho umístit na samostatný záhon (velmi dobře se pěstuje například po bramborách). Více o pěstování česneku se dočtete ZDE.
Pokud jste ještě stále nedostali chuť na zeleninu ze své vlastní zahrady, anebo pokud už jste pustili slinu, ale začít s něčím tak nejistým, jako je pěstování zeleniny na desítky kilometrů vzdálené zahradě, se vám moc nechce, mám pro vás ještě jednu celkem obyčejnou, ale velmi efektivní strategii, jak „bezpracně“ sklízet.
Naprosto zásadní pro gurmánsky nezapomenutelný pobyt na chalupě jsou bylinky. Bez nich ani ta sebelepší vypěstovaná cuketa nebude mít šmrnc. Základem jsou ty vytrvalé (tj. zůstane to na záhonech i v příštích letech) jako je tymián, rozmarýn, oregano, šalvěj, ale i pažitka, libeček nebo třeba máta či pelyněk, a měly by být povinnou výbavou každé dobréjídlomilující chalupářky. Z jednoletých bylinek, které už nejsou tak na pohodu, protože je musíte každý rok vysévat nebo alespoň koupit, nemůže chybět bazalka, kopr nebo petrželka.
Tak jako existují vytrvalé bylinky nebo vytrvalé okrasné rostliny, existuje spousta druhů tzv. vytrvalé zeleniny, kterou vysejete nebo vysadíte jen jednou a další roky už ji jen sklízíte nebo případně usměrňujete a množíte dělením trsů. Je s ní práce jen jednou v sezóně, kdy ji vyséváte nebo předpěstováváte, ale v dalších letech už máte v podstatě hotovo. Jsem zastáncem co možná nejjednodušších řešení a tohle je jedno z nich.
Může to být jedna z vašich prvních jarních pochutin, které na své zahradě sklidíte, což je její velkou předností. S výsevem máte čas cca do poloviny července, takže pokud jste nestihli plodovou zeleninu, můžete se pokusit alespoň o sečku. Na jaře vás odmění dobrou cibulovou natí, kterou ozdobíte nejeden chutný pokrm.
V prvním roce se pěstuje stejně jako klasický pórek a až v dalších letech (jen vyjímečně už v roce výsadby) se vytvářejí dceřiné rostlinky, které lze oddělit, a pórek si tak můžete rozpěstovat, takže žádný další výsev semínek příští rok. Ačkoli je menšího vzrůstu než klasický pór, pro jednoduchost pěstování se přimlouvám, abyste mu dali na svých chalupách šanci.
Zatím ne příliš známý způsob, jak si zajistit nekonečné množství špenátu během sezóny, je pěstování tohoto vytrvalého druhu. Dobrá zpráva je, že ho můžete pěstovat ve stínu a své osluněné záhony nechat teplomilným zeleninám. Klíčit ho budete neobvykle v lednici, a až se vám rozroste, bude potřebovat treláž nebo nějaký kus plotu, po kterém se bude pnout (může dorůst až do tří metrů!). A bohužel kromě vás ho budou milovat také slimáci, takže pokud se nechcete dělit, dobře zvažte jeho umístění a ochranu.
Toto je naopak známá rostlina ze zahrádek našich babiček, která se pěstuje pro své červené a nakyslé stonky. Listy jsou jedovaté a i stonky se musí před konzumací tepelně zpracovat. Jedlý a krásně kyselý je dokonce i napařený nerozvinutý květ. Tuto trvalku umístěte na okraj záhonu nebo pod stromy, kde nebude svým obřím rozměrem ubírat místo menším jedlým i nejedlým rostlinám.
Pokud stojíte na prahu své staronové zahrady u chalupy a teprve se ji chystáte „zjedlit“, můžete být nerozhodní v tom, kde začít.
Nejjednodušší, co teď můžete udělat, je vysadit jednoletou zeleninu, která vám zaplodí letos a k tomu si vybrat některou z vytrvalých zelenin nebo rostlin a pokusit se o její vypěstování. Sazenice vytrvalé zeleniny si pravděpodobně budete muset předpěstovat doma, protože například vytrvalý pórek v běžných zahradnictvích prostě nenajdete. Je tedy velmi vhodné začít s pěstováním od semínka a osvojit si tuto dovednost pokud možno co nejdříve. Až získáte cenné zkušenosti, bude to pro vás rutina. Ale hlavně tuto dovednost vám už nikdo nevezme. 🙂
Než se k tomuto kroku odhodláte nebo v případě, že se první výsev nezdaří, máte ještě možnost poohlédnout se po sazenicích vytrvalé zeleniny na trzích nebo ve facebookových skupinách či bazarech, kde se občas některé z výše uvedených vyskytnou.
Pokud jste úplně na nule a vaše zahrada je jako nepopsaný list, začněte vytrvalými bylinkami, které naopak běžně seženete a jejichž pěstování splňuje moje oblíbené paretovo pravidlo 80/20 (neboli 80% výsledků za 20% námahy, což je na zahradě poměr k nezaplacení).
Jejich výhodou kromě jiného je, že je budete moc sklízet už letos, i když ne v takovém množství, jako kdybyste je pěstovali roky, ale i toto minimum se počítá. Na grilovací party nebo k dochucení vody s citronem to postačí.
Stejně tak si letošní sklizeň zajistíte vysazením jednoleté zeleniny, se kterou je sice více práce, ale vaši zahradu zúrodní rychle. Z jednoleté plodové zeleniny vyberte tu, kterou máte nejraději. Bývají to rajčata, jejichž sazenice seženete v tuto chvíli téměř všude, okurky a tykve. Ty můžete zkusit vypěstovat z přímého výsevu, pokud máte chráněné záhony před slimáky. V opačném případě doporučuji předpěstování.
Pěstování u chalupy má svá specifika a nese s sebou výzvy, kterým „běžný“ pěstitel čelit nemusí. Přesto stojí za to věnovat alespoň minimum energie tomu, abyste si ze své zahrady mohli pokaždé odvážet dostatek čerstvé zeleniny, ovoce nebo bylinek. Bude to to nejkvalitnější, co můžete sníst.
Pokud vás jedlá zahrada na chalupě zajímá, přidejte se ke komunitě chalupářů a chalupářek na www.jidlozchalupy.cz, kde jsou podobně naladění lidé a můžete čerpat inspiraci a rady nejen ode mne, ale od ostatních víkendových pěstitelů.
Krásné dny na vašich zahradách vám přeje