Jednou z možných otázek na začátcích zahradničení, kterou si mohou ženy pokládat, je, jestli práce na svém pozemku zvládnou fyzicky, protože ať chceme nebo ne, zahrádka není jen o semenáčcích, přesazených rostlinách, sběru plodů a odpočinku v síti natažené mezi stromy, ale je také o vykopání různých děr, navážení materiálu ke hnojení nebo třeba přehazování kompostu.

Mnohé ženy, které už jsou zkušenými zahradnicemi, by Vás z vlastní zkušenosti ubezpečily, že se to samozřejmě zvládnout dá. Otázkou je, za jakých podmínek a jaký bude celkový výsledek. Protože takové přehazování kompostu udělá něco s tím kompostem, ale udělá také něco se ženou.

Nevyžádané dědictví

Když byli muži v minulém století odvedeni a bojovali ve válce, ženy byly nuceny zabezpečit sebe a zbytek rodiny. Hospodářství (a nejen to) tak často zbylo na ně a ony musely posílit i své mužské kvality, vykonávaly fyzicky náročné práce, naučily se plánovat a řídit a musely být „tvrdé“, aby to všechno unesly nejen fyzicky, ale i psychicky.

Jako reakce na válečné hrůzy a protipól vzniklo v šedesátých letech hnutí hippie hlásající svobodu a mír. Muži se zjemnili, nechali si narůst dlouhé vlasy, ozdobili je květinou, a užívali si života tady a teď na vlně emocí, drog a lásky.

To je naše dědictví, které ovlivňuje současné životy a vztahy mnoha lidí, aniž si to vůbec uvědomí. Možná Vás napadne – co je na tom špatně? Proč by žena nemohla vykonávat fyzicky náročnou práci a mít všechno pod kontrolou, když chce? A proč by to měl dělat muž? Máme přece rovnoprávnost!

No právě…..

Co je to být ženou

Největší pohromou pro ženu je pocit, že všechno musí zvládnout sama. Byla jsem úplně stejná. Vybavuju si moment z kdysidávna, kdy jsme byli doma a můj manžel s někým telefonoval. Ten člověk se ho ptal, co zrovna dělám, a můj muž řekl: „Ááále, pořád tady pobíhá…“.

Jak pobíhá? On nechápe, že se to všechno neudělá samo? Já nevím, co dřív, a on se válí na gauči, s někým se vykecává a vůbec nechápe, kolik je tu práce? Tenkrát mě ta věta vytočila natolik, že si ji pamatuju dodnes. Když se na to podívám zpětně, je mi jasná jedna věc: měla jsem ubrat.

Ženy, které mají pocit, že musí obstarat celou svoji rodinu, i kdyby měly duši vypustit, nemohou být spokojené.

A ani já jsem tehdy nebyla. Neuměla jsem zvolnit, neuměla jsem odpočívat a už vůbec jsem neuměla nechat svého muže, aby tím mužem byl. Nedala jsem mu šanci se o spoustu věcí postarat. Proč by to dělal, když jsem to měla všechno pod palcem? Ve výsledku jsem byla podrážděná a měla jsem pocit, že ačkoliv pro něj dělám první poslední, nikdy to neocení.

Muži i ženy mají své specifické dary, navzájem se doplňují a měli by si být vědomi své podstaty. Podstatou ženy je jemnost, emoce, péče. Muž je ochránce a dobyvatel. Muž potřebuje mít doma šťastnou ženu a žena se potřebuje cítit milovaná a v bezpečí, aby se muži mohla odevzdat a on ji mohl chránit.

Jak to celé zařídit aneb převedeno do praxe

Dejme tomu, že máte na zahradě velkou hromadu nerozloženého kompostu a potřebujete ji přeházet. Pokud Vás to nebaví, vysiluje Vás to a máte tisíc dalších činností, které je potřeba udělat a navíc byste je dělala s radostí, potřebujete pomoc.

• Přece se nebudu doprošovat

Říct si o pomoc neznamená, že jste neschopné si poradit a nezvládáte to. Říct si o pomoc znamená, že se máte ráda a nechcete být strhaná z něčeho, co může mnohem rychleji udělat někdo jiný.

• Co když mě odmítne?

Určitě je důležité, jakým způsobem vyjádříte to, že pomoc potřebujete. Pokud máte doma ochotného partnera vždy připraveného Vám přispěchat na pomoc, bude stačit třeba milé požádání. V opačném případě byste měla nějakým způsobem, o kterém si myslíte, že je ten správný, vyvolat v muži ochranitelské pocity. Takže žádné „Taky bys mi s tím mohl někdy pomoct!“. Zjemněte se a dejte najevo svoji „slabost“. Přesvědčte ho, že bez něj ten kompost prostě nepřeházíte…

• Já sama bych to udělala líp!

… a pokud máte pocit, že jediný, kdo to umí nejlíp, jste Vy, nechte si to pro sebe. Ono to tak možná je, ale možná taky ne. To, že někdo udělá něco jinak než Vy, ještě nemusí znamenat, že to nedělá dobře. Naopak Vás může svým přístupem mile překvapit, když to dovolíte. Neřešte, co se děje u kompostu a běžte něco přesadit, vysadit, zavařit, upéct…

Nechat si pomoct může být přínosné pro obě strany

• A co z toho oba budeme mít?

Když přestanete být ženou, která všechno zvládne, a necháte svého muže (nebo klidně souseda, pokud jste single) přeházet kompost, nebudete fyzicky vyčerpaná, budete se cítit opečovaná a budete mít čas udělat třeba něco jiného, co Vám přináší radost.

On bude možná brblat (a možná taky ne), ale fyzická práce muže náramně posiluje a dodává energii. A možná z něj na chvíli uděláte bojovíka, který si je vědomý toho, jak moc ho potřebujete.

Chcete-li být v harmonii se svým okolím, buďte v harmonii sama se sebou. Chcete-li mít doma muže, buďte sama ženou!