Příroda je uložena ke spánku, všechno se chystá na svátky vánoční a zdánlivě není nic, co by se na zahrádce dalo dělat. Skutečně je to tak? Nezapomněli jste na česnek?
Já mám čas předvánoční spojený s výsadbou česneku. Už na konci zeleninové sezóny tuším, kam jej zasadím, během podzimu se u mě objeví sadbový česnek a čeká se mnou právě na polovinu prosince a vhodné počasí na výsadbu.
JDEME NA TO!
PALIČÁK – česnek paličák na rozdíl od nepaličáku při svém růstu vytváří květní stvol zakončený „palicí“, a to v době, kdy jsou vyvinuty všechny listy (cca začátkem června). Stvol roste nejprve vzpřímeně, pak se zkroutí a během dozrávání se znova napřímí. Je tedy celkem dobrým indikátorem zralosti česneku. Stvoly u všech rostlin se odstraňují (bez tohoto zásahu byste si snížili výnos česneku). Pokud je ale ponecháte jen u 2-3 rostlin, jakmile se začnou narovnávat, budete vědět, že sklizeň může začít.
výhody: snadnější určení zralosti česneku a doby sklizně; tvoří menší počet větších stroužků a lépe se tak zpracovává v kuchyni
nevýhody: nedají se vázat do věnců (nebo jen velmi obtížně), paličáky jsou hůře skladovatelné, dříve vysychají
Odstraněné květní stvoly nevyhazujte, dají se využít v kuchyni. Můžete je například přidat pod maso nebo je zpracovat do salátu, fantazii se meze nekladou.
NEPALIČÁK – tento druh česneku netvoří květní stvoly a pro nezkušené zahradníky může být tím pádem obtížnější určit dobu sklizně. U nepaličáku je indikátorem zralosti polehávání rostliny, vhodná doba na sklizeň nastává v momentě, kdy nať cca poloviny rostlin lehne na zem.
výhody: nepaličák je obecně lépe skladovatelný, má spolehlivější výnos a snadněji se adaptuje na prostředí
nevýhody: má větší počet menších stroužků, jeho zpracování v kuchyni je tak o něco pracnější; hůře se určuje zralost a doba sklizně
Můj prvně zasazený česnek byl nepaličák Anton. Sadbu jsem koupila už ani nevím kde, o rozdělení česneku jsem nevěděla zhola nic a všechny informace jsem lovila v době výsadby. Prostě jsem to zkusila a ono to vyšlo. Mojí největší obavou bylo právě to rozeznání zralosti, ale ona si ta nať opravdu lehne a pak už není pochyb o tom, kdy česnek vyndat. Fotka vlevo je z konce května, vpravo Anton po sklizni.
Jestli nevíte, zda paličák nebo nepaličák, zkuste oba dva druhy a uvidíte. Ono to nějak dopadne. Sadbu nakupujte nejlépe přímo od českých pěstitelů a ne v zahradnických řetězcích, dostanete tak česnek té nejvyšší kvality (například zde www.ceskydomacicesnek.cz nebo zde www.cesnek.cz)
Pro lepší orientaci při výběru odrůdy jsem pro vás vytvořila tabulku >>>
Nejčastější odrůdy česneku
Správný čas na výsadbu ozimého česneku (podzimní výsadba) je doba, kdy teplota půdy trvale klesne pod 9°C, což je listopad nebo prosinec. Já sázím česnek kolem poloviny prosince. V té době mi už celkem chybí jakákoliv práce na zahradě, a tak se alespoň částečně uspokojím. Navíc výsadba cibulovin mě v myšlenkách posouvá do jarních měsíců a česnekové intermezzo během prosince mi připomíná, že již brzy přijde slunovrat a já se na jaro mohu těšit zase o trochu víc.
Možnost jarní výsadby jsem zatím nikdy nevyužila, ačkoliv jednou z výhod jarních odrůd je, že se sází do již dobře připravené půdy v období, kdy se vysévají některé druhy zelenin, takže nemusíte předem tolik plánovat rozmístění plodin a můžete více improvizovat.
Já bych po jarní výsadbě sáhla určitě tehdy, pokud bych nestihla připravit záhony na podzim nebo pokud bych česnekem chtěla doplnit volná místa. Faktem ale zůstává, že z podzimní výsadby bývají větší výnosy, takže se přece jen vyplatí to stihnout.
Určitě je nutné zmínit, že česnek se může vysadit na stejné místo až po 4 – 5 letech, nesnáší půdu vyhnojenou čerstvým hnojem (je to rostlina II. trati) a stanoviště by mělo být slunné a nepřemokřené. Dobrou předplodinou pro česnek jsou brambory, po kterých je půda krásně prokypřená a prohnojená. Nevhodnými předplodinami jsou rostliny stejné čeledi, jako například cibule, pór nebo pažitka.
K hnojení můžete využít slepičinec, kompost, zelené hnojení nebo jíchy. Já sázím česnek do záhonů, na které jsem po sezóně rozházela kompost a přihnojuji jíchou z kopřiv. Letos jsem využila i záhon po raných bramborách, do kterého jsem během léta vysela zelené hnojení, pokosila a nechala pod mulčem bez jakéhokoliv zarývání rozložit (na obrázku níže). Po odkrytí slámy v prosinci po něm není ani památky.
Správná orientace stroužků je tzv. podpučím dolů a vrcholkem stroužku nahoru. Pro lepší názornost se orientujte dle obrázku níže (neřeší hloubku výsadby, pouze orientaci stroužku v zemině).
Pokud máte půdu dostatečně kyprou a lehkou, můžete stroužky česneku sázet přímo do půdy tak, že je zatlačíte 6 – 10 cm pod povrch a hlínu udusáte. Pokud máte půdu těžkou, vytvořte nejprve brázdu, do ní vložte stroužky a potom zahrňte zeminou a udusejte. Stroužky sázejte ve sponu 8 – 15 cm (podle odrůdy) a vzdálenost mezi řádky zvolte tak, abyste měli možnost se k česneku pohodlně dostat, obvykle to bývá 25 – 50 cm.
Pak už zbývá jen přikrýt půdu dostatečnou vrstvou mulče a čekat do jara. Nezapomeňte se odměnit teplým svařáčkem nebo se rozmazlit čímkoli jiným. Prosincové dny k tomu přímo vybízejí.
My se u česneku společně setkáme v jarních měsících, kdy mu dodáme dostatek živin a možná se vrhneme i na jarní výsadbu. V létě ho sklidíme a určitě ho využijeme v některém z mých oblíbených receptů. Pokud nechcete na výsev nebo výsadbu důležitých plodin zapomenout, stáhněte si Chalupářský ferman 2023, měsíční kalendář s důležitými činnostmi na celý rok.
Krásné chvíle na zahradě vám přeje