Švestková povidla z trouby a švestkové čatní

Každoročně dělám před začátkem sezóny jakousi inventuru, abych zjistila, co chybí a na co se budu při pěstování zaměřovat, abych měla co uschovávat. A přiznám se, že výroba povidel a ani čatní v letošní inventuře nebylo. Jenomže jak odolat, když se zrovna tento rok urodilo tolik švestek? Jsou na každém rohu.

Na počátku všeho bylo švestkové čatní

Děti přišly z procházky a měly jich plný košík. V první fázi jsem se vrhla na vaření a pečení a celkem se podařilo téměř všechno spotřebovat. Přece jenom, je nás pět a dvě nejstarší děti vydají za dvě. Jenomže, co čert nechtěl, zrovna ten den jsem listovala kuchařkou a hledala svůj oblíbený recept na čatní ze zelených rajčat a narazila na švestkové. A protože mi zbylo přesně půl kila švestek a rozpis byl čirou náhodou přesně z tohoto množství (já to říkám pořád, že náhody neexistují), rozhodla jsem se čatní uvařit.

To jsem si ale pěkně naběhla!

Směs voněla po celé chalupě a byli jsme nedočkaví, jak bude chutnat, obzvlášť můj muž. Určitě už se viděl u grilu s flákem masa, jak ukrajuje a namáčí si ho do té pálivé dobroty. Muselo to tak být, protože jinak by nebyl tak aktivní a nešel pro další švestky. A to ne na zahradu, protože my švestku nemáme, ale na druhý konec vesnice, kde volně rostou.

Přinesl jich dvě kila a já se rozhodla, že si výhodu „motivace čatním“ ještě chvíli ponechám a uvařím povidla. Třeba se o víkendu projdeme ještě jednou a všichni.

Povidla pečená v troubě

Vaření domácích povidel je často vnímáno jako velmi pracná a špinavá práce a faktem je, že dříve se na jejich výrobě podílela půlka vesnice. Povidla se dělala ve velkém, na míchání se střídali sousedé, a tak není divu, že se v dávných dobách povidly platilo.

Proč připravovat povidla v troubě

Než jsem se ustálila na tomto receptu, vyzkoušela jsem různé verze včetně míchání na plotně a musím říct, že pečení v troubě je prostě nejjednodušší a hlavně nejčistší variantou.

A co o povidlech říká moje oblíbená kuchařka po tatínkovi (Vaříme zdravě, chutně a hospodárně, Státní zdravotnické nakl., Praha 1961)?

přislazování

V dobách, kdy hospodyňky neměly k dispozici cukr, se povidla vařila bez něj, obsahovala pouze cukr ze švestek a povidla se dělala hodně na husto. Přislazování tedy beru jako takovou pojistku, která zavařeninu zakonzervuje a přijde mi opodstatněné v případě, kdy jsou švestky více kyselé. Přesto mi 150 – 200 g cukru na kilo ovoce přijde celkem hodně. Já mám limit 100 g cukru na kilo, a pokud jsou švestky hodně zralé a sladké, ještě ubírám.

plotna vs. trouba

Co se týče vaření v rendlíku, je v kuchařce řečeno vše a mohu potvrdit. Já povidla peču v obyčejném smaltovaném pekáči, o kterém vím, že je akorát tak na dvě kila švestek. Povidla se v troubě nepřipalují, protože se dělají rovnoměrně, a i v druhé fázi, kdy je mixuji a vracím zpátky do trouby, se tekutina odpařuje rovnoměrně bez většího připékání. Nikdy jsem pekáč nedrhla.

I délka přípravy se pečením celkem zkracuje, tato verze povidel je relativně rychlá. Samozřejmě záleží na tom, jak moc jsou švestky šťavnaté, přesnou dobu pečení proto neuvádím, ale po rozmixování švestek počítejte (přibližně!) ještě s hodinou pečení.

Z uvedeného množství získáte cca 2 sklenice povidel o objemu 350 ml.

Z receptu vyplývá, že povidla můžete vytvořit podle svého uvážení buď klasicky bez ostatních surovin pouze pečením švestek anebo je ochutit podle svého uvážení. Dodržením postupu pečení získáte správnou konzistenci bez nepořádku a míchání, dodržením rozpisu ingrediencí získáte povidla taková, jak je dělám já. Kreativitě se samozřejmě meze nekladou. Až už se rozhodnete pro cokoli, domácí verze je k nezaplacení a s kupovanými se nedá srovnat.

Takže hurá na švestky, stojí to za to!